reprovigner

VER — épicène

/ʁəpʁoviɲe/

Syllabes : ʁə.pʁo.vi.ɲe Orthocode : re.pro.vi.gner

Définitions

  1. 1. Provigner une seconde fois.

Étymologie

Dérivé de provigner, avec le préfixe re-.

Dérivés

Formes fléchies

Forme Phonétique Traits Syllabes Orthocode
reprovigna /ʁəpʁoviɲa/ indicatif, passe_simple, 3e pers., singulier ʁə.pʁo.vi.ɲa re.pro.vi.gna
reprovignai /ʁəpʁoviɲɛ/ indicatif, passe_simple, 1e pers., singulier ʁə.pʁo.vi.ɲɛ re.pro.vi.gnai
reprovignaient /ʁəpʁoviɲɛ/ indicatif, imparfait, 3e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲɛ re.pro.vi.gnaie°n°t°
reprovignais /ʁəpʁoviɲɛ/ indicatif, imparfait, 1e pers., singulier ʁə.pʁo.vi.ɲɛ re.pro.vi.gnais°
reprovignais /ʁəpʁoviɲɛ/ indicatif, imparfait, 2e pers., singulier ʁə.pʁo.vi.ɲɛ re.pro.vi.gnais°
reprovignait /ʁəpʁoviɲɛ/ indicatif, imparfait, 3e pers., singulier ʁə.pʁo.vi.ɲɛ re.pro.vi.gnait°
reprovignant /ʁəpʁoviɲɑ̃/ participe, present ʁə.pʁo.vi.ɲɑ̃ re.pro.vi.gnant°
reprovignas /ʁəpʁoviɲa/ indicatif, passe_simple, 2e pers., singulier ʁə.pʁo.vi.ɲa re.pro.vi.gnas°
reprovignasse /ʁəpʁoviɲas/ subjonctif, imparfait, 1e pers., singulier ʁə.pʁo.vi.ɲas re.pro.vi.gnasse°
reprovignassent /ʁəpʁoviɲas/ subjonctif, imparfait, 3e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲas re.pro.vi.gnasse°n°t°
reprovignasses /ʁəpʁoviɲas/ subjonctif, imparfait, 2e pers., singulier ʁə.pʁo.vi.ɲas re.pro.vi.gnasse°s°
reprovignassiez /ʁəpʁoviɲasje/ subjonctif, imparfait, 2e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲa.sje re.pro.vi.gna.ssiez
reprovignassions /ʁəpʁoviɲasjɔ̃/ subjonctif, imparfait, 1e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲa.sjɔ̃ re.pro.vi.gna.ssions°
reprovigne /ʁəpʁoviɲ/ indicatif, present, 1e pers., singulier ʁə.pʁo.viɲ re.pro.vigne°
reprovigne /ʁəpʁoviɲ/ indicatif, present, 3e pers., singulier ʁə.pʁo.viɲ re.pro.vigne°
reprovigne /ʁəpʁoviɲ/ imperatif, present, 2e pers., singulier ʁə.pʁo.viɲ re.pro.vigne°
reprovigne /ʁəpʁoviɲ/ subjonctif, present, 1e pers., singulier ʁə.pʁo.viɲ re.pro.vigne°
reprovigne /ʁəpʁoviɲ/ subjonctif, present, 3e pers., singulier ʁə.pʁo.viɲ re.pro.vigne°
reprovignent /ʁəpʁoviɲ/ indicatif, present, 3e pers., pluriel ʁə.pʁo.viɲ re.pro.vigne°n°t°
reprovignent /ʁəpʁoviɲ/ subjonctif, present, 3e pers., pluriel ʁə.pʁo.viɲ re.pro.vigne°n°t°
reprovigner /ʁəpʁoviɲe/ infinitif ʁə.pʁo.vi.ɲe re.pro.vi.gner
reprovignera /ʁəpʁoviɲəʁa/ indicatif, futur, 3e pers., singulier ʁə.pʁo.vi.ɲə.ʁa re.pro.vi.gne.ra
reprovignerai /ʁəpʁoviɲəʁɛ/ indicatif, futur, 1e pers., singulier ʁə.pʁo.vi.ɲə.ʁɛ re.pro.vi.gne.rai
reprovigneraient /ʁəpʁoviɲəʁɛ/ conditionnel, present, 3e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲə.ʁɛ re.pro.vi.gne.raie°n°t°
reprovignerais /ʁəpʁoviɲəʁɛ/ conditionnel, present, 1e pers., singulier ʁə.pʁo.vi.ɲə.ʁɛ re.pro.vi.gne.rais°
reprovignerais /ʁəpʁoviɲəʁɛ/ conditionnel, present, 2e pers., singulier ʁə.pʁo.vi.ɲə.ʁɛ re.pro.vi.gne.rais°
reprovignerait /ʁəpʁoviɲəʁɛ/ conditionnel, present, 3e pers., singulier ʁə.pʁo.vi.ɲə.ʁɛ re.pro.vi.gne.rait°
reprovigneras /ʁəpʁoviɲəʁa/ indicatif, futur, 2e pers., singulier ʁə.pʁo.vi.ɲə.ʁa re.pro.vi.gne.ras°
reprovignerez /ʁəpʁoviɲəʁe/ indicatif, futur, 2e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲə.ʁe re.pro.vi.gne.rez
reprovigneriez /ʁəpʁoviɲəʁje/ conditionnel, present, 2e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲə.ʁje re.pro.vi.gne.riez
reprovignerions /ʁəpʁoviɲəʁjɔ̃/ conditionnel, present, 1e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲə.ʁjɔ̃ re.pro.vi.gne.rions°
reprovignerons /ʁəpʁoviɲəʁɔ̃/ indicatif, futur, 1e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲə.ʁɔ̃ re.pro.vi.gne.rons°
reprovigneront /ʁəpʁoviɲəʁɔ̃/ indicatif, futur, 3e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲə.ʁɔ̃ re.pro.vi.gne.ront°
reprovignes /ʁəpʁoviɲ/ indicatif, present, 2e pers., singulier ʁə.pʁo.viɲ re.pro.vigne°s°
reprovignes /ʁəpʁoviɲ/ subjonctif, present, 2e pers., singulier ʁə.pʁo.viɲ re.pro.vigne°s°
reprovignez /ʁəpʁoviɲe/ indicatif, present, 2e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲe re.pro.vi.gnez
reprovignez /ʁəpʁoviɲe/ imperatif, present, 2e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲe re.pro.vi.gnez
reprovigniez /ʁəpʁoviɲe/ indicatif, imparfait, 2e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲe re.pro.vi.gniez
reprovigniez /ʁəpʁoviɲe/ subjonctif, present, 2e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲe re.pro.vi.gniez
reprovignions /ʁəpʁoviɲɔ̃/ indicatif, imparfait, 1e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲɔ̃ re.pro.vi.gnions°
reprovignions /ʁəpʁoviɲɔ̃/ subjonctif, present, 1e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲɔ̃ re.pro.vi.gnions°
reprovignons /ʁəpʁoviɲɔ̃/ indicatif, present, 1e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲɔ̃ re.pro.vi.gnons°
reprovignons /ʁəpʁoviɲɔ̃/ imperatif, present, 1e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲɔ̃ re.pro.vi.gnons°
reprovignâmes /ʁəpʁoviɲam/ indicatif, passe_simple, 1e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲam re.pro.vi.gnâme°s°
reprovignât /ʁəpʁoviɲa/ subjonctif, imparfait, 3e pers., singulier ʁə.pʁo.vi.ɲa re.pro.vi.gnât°
reprovignâtes /ʁəpʁoviɲat/ indicatif, passe_simple, 2e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲat re.pro.vi.gnâte°s°
reprovignèrent /ʁəpʁoviɲɛʁ/ indicatif, passe_simple, 3e pers., pluriel ʁə.pʁo.vi.ɲɛʁ re.pro.vi.gnère°n°t°
reprovigné /ʁəpʁoviɲe/ participe, passe_simple, singulier, masculin ʁə.pʁo.vi.ɲe re.pro.vi.gné
reprovignée /ʁəpʁoviɲe/ participe, passe_simple, singulier, feminin ʁə.pʁo.vi.ɲe re.pro.vi.gnée°
reprovignées /ʁəpʁoviɲe/ participe, passe_simple, pluriel, feminin ʁə.pʁo.vi.ɲe re.pro.vi.gnée°s°
reprovignés /ʁəpʁoviɲe/ participe, passe_simple, pluriel, masculin ʁə.pʁo.vi.ɲe re.pro.vi.gnés°